Jezdkyně Eliška Opravilová se zúčastňuje soutěží všestrannosti u nás i v zahraničí. Kromě toho se však její vášní stalo i koňské pólo. Začtěte se do profilu a poznejte tuto mladou jezdkyni blíže.
Můj první kontakt s koňmi:
Ve 4 letech v ZOO. :-)
V kolika jsem začala jezdit závodně:
Od 12 let, kdy jsem složila ZZVJ na velkého koně.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Jezdec i kůň musí zvládat všechny disciplíny, musí být odvážní a důvěřovat si.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Každý den, non stop... a občas zajdu i do školy. :-)
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Uznávám každého, který něčeho dosáhl. Ze zahraničí určitě Williama Fox Pitta a Ingrid Klimke, u nás Gábinu Slavíkovou.
Můj „životní“ kůň:
Každý mě něco naučil. Uvedla bych zkušenou klisnu Deronu, se kterou jsem si prožila začátky v této disciplíně a pak valacha Zonnegoeie, kterého jsem si připravila sama (i přes krušné začátky) až do stupně „L“, letos bych se s ním měla účastnit závodů CIC*.
Eliška podlehla také další vášni a tou je koňské pólo.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Tak největším zážitkem pro mě byli zkoušky ZZVJ, kde jsem byla ještě zelenáč. :-) Pak nikdy nezapomenu na finále Zlaté podkovy v Humpolci, kde jsme s Deronou místo projetí přes mostek (kde tekla voda) museli přeskakovat pasky kolem rozhodčích. :-) Vždyť přece voda žere koně. :-) A mé první setkání s koňským pólem. Byla jsem tak šťasná, když se mi podařilo v kroku trefit do míčku. :-)
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Určitě mé první OM v drezuře v Rudné pod Pradědem, kde jsem startovala jako dítě na zkušené klisně Dorseta a odvezla si zlato. :-) 12. místo na MČR juniorů v Humpolci. S klisnou Huggie pak zlaté medaile z Oblastního přeboru ve všestrannosti jihomoravské oblasti 2010 a několik umístění s koněm Zonnegoeie v Rakousku.
Na koních mám nejradši:
Jak mě dokážou po pečlivé práci odměnit úspěchem na závodech.
Můj nejhorší pád z koně:
Tak v pádech zatím zůstává neporažena Derona. Kdysi dávno, když jsem ještě jezdila za SZeŠ Lanškroun jsme vyrazili na závody do Hořic. Tam Deris ve svém prvním parkuru stupně ZL po doskočení dvojskoku ztratila nohy a hodily jsme pěkné salto, písek jsme měly opravdu všude. Jinak (musím zaklepat) se mi nic hrozného nestalo.
Kromě ježdění na koních mě baví:
No teď jsem se zamilovala do koňského póla. :-) Ale tak abych nebyla trapná a napsala něco bez koní, baví mě tenis a cestování.
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Připravit si koně do dvou hvězd.
Tři slova, která mě charakterizují:
Cílevědomá, přátelská, se smyslem pro humor.
Moje zlozvyky a nešvary :):
Dost věcí nechávám na poslední chvíli (hlavně co se školy týče). Určitě je jich dost, ale postupně se snažím je odstranit.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Smažák s hranolky, kromě alkoholu (po zkušenostech ze závodů v Motěšicích) piji všechno :-), Twilight, Horze, Equilline, TV pořady nějak nestíhám, pořádný jeep, co utáhne koně.
Životní motto:
Don´t worry, be happy. :-)
